Difference between revisions 14820811 and 14821814 on cswiki

'''Sambo''' též '''sombo''' je původně bojový systém ([[sebeobrana]]) vycházející z japonského bojového systému [[džú-džucu]], [[francouzský box|francouzského boxu (savate)]] a tradičních zápasnických stylů republik Sovětského svazu. Vznikl na přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] jako bojový výcvikový systém rudé armády. Sambistické techniky z boje na zemi se využívají v profesionálním zápase ve stylu [[Mixed martial arts|MMA]]. Jejich největším propagátorem byl fenomenální ruský zápasník [[Fjodor Jemeljaněnko]]. Sambo je také v některých zemích známo jako [[úpolový sport]] v podobě [[zápas|vestového zápasu]]. V moderním pojetí je známá i varianta samba jako [[bojový sport|bojového sportu]], jenž vychází z armádního bojového výcviku.

==  Entymologie ==
Sambo je zkratkou ruského výrazu „'''sam'''ozaščita '''b'''ez '''o'''ružija“ (sebeobrana beze zbraně) nebo  dle Anatolije Charalampijeva „'''sam'''ozaščita i '''bo'''rba“ (sebeobrana a zápas). V bojovém systému sambo se totiž využívají i techniky boje s nožem nebo se střelnou zbraní.

V západním světě, především v anglosaském světě se výraz sambo nahrazuje slovem sombo. Důvodem je zavádějící význam slova sambo, který poukazuje na nedůstojné označení člověka tmavé pleti.

== Historie ==
Historie samba je úzce spjatá s [[judo|judem]]. Vše začíná u [[Vasilij Osčepkov|Vasilije Oščepkova]], rodáka z ostrova [[Sachalin]], kterého v roce [[1906]] osud zavál do [[Tokyo|Tokya]]. V Tokyu se seznámil s judem a stal se v roce [[1911]] studentem [[Kodokan judo|kodokanu]]. V roce [[1914]] se vrátil do [[Vladivostok]]u s technickým stupněm 2. dan. V roce [[1921]] se stal profesionálním vojákem rudé armády a v roce [[1929]] začal vyučovat judo (svou obohacenou verzi juda) v [[Moskva|Moskvě]]. V roce [[1937]] se stal obětí [[Velká čistka|Stalinových čistek]]. Obviněn byl ze špionáže pro Japonce. Stihl však předat cenné poznatky svým studentům. Oščepkův student [[Anatolij Charlampijev]] byl nucen v listopadu [[1938]] přejmenovat tento bojový styl na volný styl. Po druhé světové válce dostali sovětští sportovci zelenou ke startu na [[olympijské hry|olympijských hrách]]. Protože jiný [[volný styl (zápas)|volný styl]] byl součástí olympijských her, byl (sovětský) volný styl přejmenován na sambo. Je třeba zdůraznit, že samotné slovo sambo existovalo již před druhou světovou válkou. Otcem tohoto výrazu je [[Viktor Spiridonov]], který v 20. letech vytvořil vlastní bojový styl pro potřeby [[Tajná policie|tajné policie]]. Zkombinoval evropské poznatky o [[ju-jutsu]] (knížky) s [[řecko-římský styl|řecko-římským stylem]] a boxem. Původně se stylu říkalo samoz, potom sam a nakonec sambo (přelom 20. -30. let). Spiridonovo sambo bylo postupně vytlačeno Oščepkovým judem (sambo II).

Anatolij Charlampijev, který se považuje za otce samba, vycházel z poznatků Vasilije Oščepkova. Prvními bojovými sporty, které ovlivnily Oščepkovo judo byl [[box]] a [[savate]]. V roce [[1927]] působil v [[Novosibirsk]]u, kde publikoval v místních novinách poznatky o potřebách bojového umění pro armádu. Články si našly cestu k nejvyššímu velení a dostal zelenou předvést své umění před vojáky. V létě [[1928]] se konaly první exhibice na Spartakiádě. Oščepkův bojový styl si rychle získal přízeň armádních představitelů. V roce [[1929]] začal vyučovat mladé kadety v Moskvě. V roce [[1931]] publikoval první příručku svého bojového umění včetně technik boje se zbraněmi ([[bajonet]]). Ve spolupráci s trenéry [[šerm]]u, řecko-římského zápasu a boxu vytvořil tréninkový program zvaný GTO (Gotov k trudu i oborone SSSR). Koncem roku [[1932]] vznikla v Moskvě první vojenská akademie, kde vyučoval. Na akademii studovali jak vojáci, tak příslušníci tajných složek státu. Zde se poprvé dostal do konfrontace s bojovým stylem Viktora Spiridonova, určeného pro tajnou policii. Došlo k neoficiálnímu měření sil studentů Oščepkova juda a Spiridonova samba s následnou potupnou porážkou sambistů. Spiridonov porážku neunesl a přerušil s Oščepkovem kontakty.

V roce [[1934]] začal Oščepkov školit první instruktory juda, mezi kterými byl i Anatolij Charlampijev a další významní sambisté poválečné doby. V judu se začaly školit i děti včetně děvčat. Bojový systém měl jak bojovou variantu (armáda), tak zápasnickou (zábava). Oščepkov si byl zcela vědom toho, že nevyučuje judo podle principu Kodokanu. Svému bojovému stylu tak říkal judo podle sportovního institutu, kde vyučoval. Hlavní rozdíl byl především v tom, že jeho judo odráželo mimo technik volného stylu i techniky převzaté ze stylu řecko-římského. Jeho judo měl ke všemu bonus v podobě tradičních zápasnických stylů jednotlivých národů Sovětského svazu. [[Gruzínský zápas|Gruzínský]], [[Arménský zápas|arménský]] zápas, tatarský [[kureš]]. Se studiem tradičních zápasnických stylů se v Sovětském svazu začalo v 20. letech. V roce 1928 se konala první exhibice v tradičních zápasnických stylech. Z nich se potom vybíraly bojové principy použitelné pro armádní výcvik.

V roce [[1936]] vznikl judistický svaz SSSR v čele s Oščepkovem a jeho žáky. Jeden z jeho studentů Žamkov se stal hlavním tréninkovým instruktorem tajných složek státu. Propustil Spiridonova a tím se Oščepkovo judo stala hlavní výcvikovým aparátem tajné policie. Jenže přišel rok [[1937]], [[Druhá čínsko-japonská válka|Japonsko napadlo Čínu]] a najednou se judo v Sovětském svazu stalo nežádoucí. Oščepkov byl zatčen za špionáž a za několik dní vyšla zpráva o jeho smrti na srdeční slabost. Po Oščepkově smrti si nikdo nedovolil jeho sofistikovaný systém zrušit. Musel se však přejmenovat. V roce [[1938]] došlo ke změně názvu na volný styl a začalo se tvrdit, že vychází z tradičních (hlavně kavkazských) zápasnických stylů a ne japonského juda. Anatolij Charlampijev se pod toto podepsal i když věděl jako Oščepkův student, že jde o lež.

V roce [[1940]] vyšla příručku napsána V. Volkovem, kde se poprvé objevilo označení Sambo. Volkov byl studentem Spiridonova a později i Oščepkova a jeho kniha "Kurz sebeobrany beze zbraně - Sambo" vycházel z poznatků obou mistrů. Spiridonov, který tehdy ještě žil označil příručku jako [[plagiátorství|plagiát]]. Spiridonov byl zvláštní člověk, bývalý carský voják a řada Oščepkových žáků v něm viděla strůjce zatčení jejich učitele. Spiridonov za zatčení Oščepkova nemohl, ale doplatil na to. Jeho bojový styl sambo (původní) byl kompletně vytlačen Oščepkovým judem (volný styl). Zachoval se v určitých formách pouze v odlehlých městech Sovětského svazu.

V roce [[1944]] se v Sovětském svazu začalo s tréninkem volného stylu (olympijského). V roce [[1946]] se tak volný styl (sovětský) přejmenoval oficiálně na sambo. Charlampijev se ukázal jako velkou osobností v šíření samba. Napsal několik příruček o sambu. Jeho největším dílem je publikace z roku 1964. Veškerá jeho práce však vycházela z myšlenek a nápadů Oščepkova. Charlampijev nikdy o sobě netvrdil, že je zakladatelem samba. Tento přívlastek mu byl přidělen tehdejší dobou a on se tomu nebránil.

V 50. letech došlo k mezinárodnímu šíření samba do zemí [[východní blok|východního bloku]]. V roce [[1960]] se judo stalo olympijským sportem a sovětští sambisté dostali zelenou ke startu v judistických soutěžích a do značné míry judo formovali. V 60. letech uznala mezinárodní zápasnická federace FILA sambo jako mezinárodní zápasnický sport. V roce [[1984]] se sambisté od FILA odtrhli a založili vlastní federaci [[FIAS]].

== Sportovní sambo ==
Většina lidí vidí při sledování sportovního samba a juda podobnost mezi oběma zápasnickými styly. Málokdo však v 60. letech, kdy se na velkých judistických světových akcích začali objevovat sovětští sambisté předpokládal, jak bude sambo svého staršího příbuzného judo formovat. Ve svých začátcích působili sportovní sambisté v judogi jako zjevení. V judu známé techniky prováděli odlišným způsobem. Například prvek páčení ruky z postoje tzv. „létající juji-gatame“ má původ v sambu. Dalším čím se sambisté odlišovali od klasických judistů, byl pohyb po tatami. Judo má propracovanou filosofii postojů (šitei) a pohybu, obratů (šintai a tai-sabaki). Naproti tomu sambo využívá nejefektivnějšího možného způsobu, zaměřeného čistě na to dostat soupeře na záda. Sambo ve své podstatě kombinuje západní a asijská bojová umění dohromady. Judo tvoří pouze jeho část. Označení sportovního samba jako ruské judo tak není korektní. Naopak současné sportovní judo do by se dalo označit jako japonské sambo.

[[Džigoró Kanó]] vytvořil judo z ju-jitsu v době zákazu volného nošení meče (1871). Judo vytvořil jako systém fyzického a psychického rozvoje člověka a současně jako sportovní disciplínu. Sambo bylo vytvořeno jako bojový systém ve 20. letech 20. století pro potřeby armádních a policejních složek státu. Armádní i policejní složka měla vlastní, na sobě nezávislou školu podle dvou učitelů Osčepkova a Spiridonova. Sportovní verze samba (Oščepkovova škola) vznikla v polovině 30. let z tréninkových praktik cvičenců. Tento nový zápasnický styl se až do druhé světové války nazýval volný styl a byl praktikován širokou veřejností, především chlapci a děvčaty. Název sportovní sambo nebo zápas sambo (z ruského sambo borba) přijal kvůli [[zápas ve volném stylu|olympijskému volnému stylu]].

Hlavní odlišnost mezi sambem a judem jsou ve sportovním úboru a hrací ploše. Sambisté nezápasí jako judisté bosí, mají na sobě obuv zvanou různě podle regionu – sambofky, sambetky, borcovky. Místo judogi (kimona) nosí vestu zvanou kurtka a místo kalhot krátké šortky. Kurtka je přiléhavější (menší) než judogi a nutí sambistu držet soupeře blíž u těla. Sambisté zápasí na zápasnickém kruhu, který je měkčí než judistické tatami, z toho plynou jejich odlišné způsoby provádění technik.

První sportovní asociace samba vznikla v Sovětském svazu koncem roku [[1938]]. První mistrovská soutěž týmů se konala v roce [[1939]], další sportovní klání však byla přerušena [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]]. Judo se vyvíjelo obdobně. V Japonsku existovala škola (organizace) judo Kodokan, kterou Džigoro Kano propagoval po světě jako člen mezinárodního olympijského výboru. Ve světě bylo před druhou světovou válkou dobře známo ju-jitsu, kterým se školili příslušníci policie i v Československu. Sportovní verze ju-jitsu, judo na sebe dlouho nedala čekat a na mezinárodním poli sambo předběhla o více než 20 let. První mezinárodní mistrovství v judu se pravidelně konala od začátku 50. let. Naproti tomu sportovní sambo si na svou velkou mezinárodní akci muselo počkat do začátku 70. let. Důvodem zvýšeného zájmu dalších zemí nastal potom co sovětští sambisté předváděli své výkony v judu.

V roce [[1968]] přijala mezinárodní zápasnická federace FILA (dnes UWW) sambo do svých řad jako třetí zápasnický styl. V 80. letech však docházelo k neshodám představitelů, které vyústily v osamostatnění samba a založení asociace FIAS. Centrem mezinárodní scény sportovního samba bylo Španělsko, které sjednocovalo dva hlavní rivaly [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a [[Sovětský svaz]]. Sovětský svaz se však v roce [[1991]] rozpadl a slabá mezinárodní sambistická federace FIAS tuto situaci neustála. Již koncem roku [[1991]] vznikla druhá mezinárodní asociace FMS a v roce [[1993]] došlo dokonce k rozdělení FIAS na dvě části „FIAS (východní)“ (Rusko) „FIAS (západní)“ (Spojené státy). Krize byla dokonána vyloučením samba na několik let z mezinárodní asociace (SportAccord) zaštiťující všechny mezinárodní sportovní asociace. V samotném Rusku zájem o sportovní sambo klesal kvůli novým konkurenčním sportům. Ve světě byla situace rozpolcená. V USA existovaly dvě sambistické národní asociace AASF (východní FIAS) a USSA (západní FIAS). V roce [[2003]] vznikla třetí americká sambistická asociace ASA, která šla střední cestou.

V roce [[1997]] svitla pro sportovní sambo první naděje sloučením dvou sportovních organizací FMS a „FIAS východní“ a vytvořením sportovní disciplíny Combat sambo. Sambu pomohla i nová politická situace v Rusku s nástupem [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]], který se netají láskou k bojovým sportům. Největší osobností nového sambistického směru se však stal [[David Rudman]].

V novém tisíciletí se opět do hry vložila FILA, která koncem roku [[2005]] pohltila slábnoucí FIAS (západní). Tímto krokem zasadila dominantní zápasnické federaci FIAS (východní) tvrdou ránu. Většina sambistických odborníku tento krok kvitovala kvůli možnému znovusjednocení sambistických asociací pod hlavičku silné mezinárodní organizace, která je členem [[mezinárodní olympijský výbor|MOV]]. Kritika naopak připomínala možné opakování situace z 80. let a fakt, že FILA ze samba vytvoří zcela odlišný sport. První mistrovství světa pořádané FILou v roce [[2006]] dalo kritikům za pravdu. Mistrovství se konala v exhibičním duchu v Turecku, v zemi která měla se sambem v minulosti jen velmi málo společného. V roce [[2008]] však FILA sambo zápas vyřadila kvůli propagaci nového zápasnického stylu [[grappling]]u a FIAS (východní) se stala hlavní sambistickou asociací.

V roce [[2014]] FILA a FIAS vydaly prohlášení o úzké spolupráci za účelem dostat sambo mezi rodinu olympijských sportů.<ref>http://www.sportspromedia.com/press_releases/fila_and_fias_sign_a_memorandum_of_cooperation</ref> Sambo je na programu [[světové hry|Světových]] her od roku 1985, bývá součástí [[Univerziáda|Univerziád]] a v roce [[2015]] byl součástí prvních [[evropské hry 2015|Evropských her]].⏎
 bojového systému sambo je velmi dobře čitelné pro velké množství zdrojů jak v ruském tak anglickém jazyce. V jistém období Sovětského svazu byla historie pozměněna v osobě zakladatele [[Vasilej Oščepkov|Vasilije Oščepkova]], který se stal ve třicátých letech dvacátého století obětí [[Velká čistka|stalinových čistek]] a roli zakladatele převzal [[Anatolij Charalampijev]].

Zakladatelem samba je Vasilij Oščepkov (*1893), rodák z ostrova [[Sachalin]]. V 11 letech osiřel a v roce [[1908]] po navrácení [[Južno-Sachalinsk|jižní části Sachalinu]] [[Japonsko|Japonsku]] po [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské válce]] byl poslán na internátní školu ([[pravoslaví|pravoslavný seminář]]) do [[Tokio|Tokia]]. V Tokiu se na hodinách tělesné výchovy seznámil s [[judo|judem]] v jehož studiu dále pokračoval v [[Kodokan]]u pod vedením senseie Okamota. V roce [[1913]] obdržel jako čtvrtý "západní" judista černý pás. Po skončení studií odešel z Tokia do [[Mandžusko|Mandžuska]], kde pracoval jako tlumočník [[Ruské impérium|ruské carské armády]]. V období [[první světová válka|první světové války]] žil ve [[Vladivostok]]u, kde ve vyučoval zájemce v bojovém systému [[džú-džucu]]. Po [[říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v roce [[1917]] stál jako občan Vladivostoku na straně [[Bělogvardějci|bílé armády]], ale okolo roku [[1920]] byl evidován jako spolupracovník [[rudá armáda|rudé armády]]. Po obsazení Vladivostoku rudou armádou v roce [[1922]] žil na Sachalinu a v polovině dvacátých let v Japonsku jako špion. Po prozrazení v polovině dvacátých let byl nucen k návratu. V roce [[1926]] vedl ve Vladivostoku semináře v bojovém umění společně s expertem na [[box|anglický box (boxing)]] a [[francouzský box|francouzský box (savate)]] Pjotrem Azančevskim. Mezi jejich prvními cvičenci byl i výrazná postava historie samba Fjodor Žamkov. 

V roce [[1927]] působil jako tlumočník v [[Novosibirsk]]u, kde ve vojenských novinách publikoval článek o japonské bojovém systému džú-džucu v kombinace s boxem (jednalo se především o techniky kopů ze savate) a s různými zbraněmi. V článku tento svůj bojový systém doporučoval pro výcvik vojáků. V roce [[1928]] udělal na sovětské armádní velení dojem se svými cvičenci na [[Spartakiáda|moskevské spartakiádě]] a od roku [[1929]] byl veden jako instruktor bojových sportů v [[CSKA Moskva]]. V roce [[1931]] ve publikuje metodiku výcviku bojového výcviku pro Rudou armádu beze zbraně i se zbraněmi (nůž, puška [[Mosin-Nagant]]). V témže roce vytváří s dalšími specialisty příručku připravenosti civilistů pro případ války nazvaný "Gotov k trudu i oborone" (GTO). V témže období spolupracuje s ústavem tělesné výchovy a sportu, kde ve spolupráci s intruktory [[zápas]]u cvičí budoucí instruktory pro výuku juda pro děti a mládež v kroužcích na školách. Jedním z cvičenců a budoucích instruktorů je v roce [[1934]] Anatolij Charalapijev. O judo jako nenásilného bojového umění se zajímala i [[policie]]. Zde však naráží na zeď, když se začne zajímat o zavedení svého bojového systému pro složky tajné policie. Sovětská tajná policie již měla zavedený bojový systém sambo vytvořený Viktorem Spiridonovem. Tento původní bojový systém sambo vycházel z džú-džucu v kombinaci se zápasem a boxem. Problémem Spiridonova sambo (sam, samoz) byl v tomu, že základní techniky džú-džucu měl načtené z knížek a v kontrontaci s osčepkovým bojovým systémem neobstál. Spiridovi konexe na velení tajné policie však byla veliké a různými intrakami/pomluvami udržel své sambo jako hlavní výcvikový systém policie. Ne však na dlouho, v polovině třicátých let se hlavním intruktorem výcviku tajných složech sovětké police stává Fjodor Žamkov. Viktor Spiridonov je nucen udejít a oščepkův bojový systém začíná pronikat do metodického výcviku budoucích agentů tajné policie. 

Od roku [[1935]] se začínají pro děti a mládež organizovat turnaje v judu dle pravidel z roku [[1933]], které organizoval Valentin Sidorov. V tomto období dochází k celkovému rozmachu sportovních odvětví v Sovětkém svazu. Judo jako sportovní odvětví mělo jen málo společného s judem vyučovaným v Japonsku. Daleko více se podobalo zápasu ve volnému stylu a v tehdejším [[Petrohrad|Leningradu]] se dokonce výraz judo nepoužíval. Zápasilo se ve vahovoých kategoriích, v jiném uplnějším úboru zvaném kurtka, v zápasnických botech  apod. Techniky oščepkovo judo výrazně ovlivnily regiony Sovětského svazu, kde přetrvával místní tradiční zápas ([[Gruzie]], [[Arménie]], [[Moldavsko]], [[Střední Asie]], [[Jakutsko]] a další). Každý z těchto regionů vnesl do oščepkova juda své charakteristické rysy. Výrazně se v oščepově judu asimilovaly nožní techniky z gruzínského tradičního zápasu [[gruzínský zápas|čidaoba]].

Výrazný zvrat přišel v roce [[1937]], kdy [[Druhá čínsko-japonská válka|Japonsko napadlo Čínu]] a Sovětský svaz jako jednu z reakcí na tuto agresi zastavil výuku juda na školách. V říjnu téhož roku byl Vasilij Oščepkov zatčen za vlastizradu a několik dní na to umírá ve vězení na srdeční slabost ve věku 44 let. Po odtajnění dokumentů v devadesátých letech v jeho složce chyběly dokumenty, který by jeho vlastizradu potvrzovaly. Každopádně smrt Vasilija Oščepkova nenechala jeho žáky (cvičence) chladnými. Ti v v témže roce obnovují výuku juda na školách a organizaci turnajů. Ústupkem vůči vedení bylo vyřazení slovíčka judo ze sovětských slovníků a vyškrtnutí Vasilije Oščepkova z historie. V roce [[1938]] se oficiálně zavádí pro oščepkovo judo název volný styl a 16. listopad je v Rusku brán jako datum vzniku samba. Termín judo se objevuje až v šedesátých letech jako nový japonský olympijský sport. Název sambo bylo poprvé v literatuře použito v roce [[1940]] Vladislavem Volkovem. Volkov sepsal metodiku výcviku bojového systému pro [[NKVD]], kde vycházel z metodiky Oščepkova a Spiridonova. Tento paskvil záhy odsoudila většina odbornímu a to dokonce i sám Viktor Spiridonov. Spiridonov nebyl po smrti Vasilije Oščepkova v jednoduché pozici, protože oščepkovi žáči v něm viděli hlavní příčinou smrti jejich mistra. Potom co NKVD smetla ze stolu volkovovou metodiku přichází na scénu Anatolij Charalampijev. Charalampijev vytváří sofistikovanou metodiku výuky bojového systému pro policii a zápasu pro školy. Striktně tyto dva směry odděluje. Zavádí termín bojové sambo a zápas sambo. Je mimořádně plodným autorem publikací a tehdejší doba ho považuje za zakladatele samba. Faktem ovšem bylo, že jeho práce stála na základech jeho učitele Vasileje Oščepkova.

Sambo se v druhé polovině dvacátého století uplatňovalo jako bojový výcvik armádních a policejních jednotek a jako sportovní disciplína vestový zápas. Nejprestižním turjanejm bylo sovětské mistrovství. V šedesátých letech projevují zájem o zápas sambo i další státy. Důvodem zájmu jsou výkony sovětských sambistů na mezinárodních soutěží v judu. Řada zemí přebírá tréninkové metody sambistů a aplikuje je na judo. Sambo od sedmdesátých let výrazně ovlivňuje techniku juda a dává vzniku celé řadě nových technik (juji-gatame z postoje, sode-curikomi-goši, ippon-seoi-nage, kubi-nage, uči-mata-makikomi, celá škála strhů). V kumikatě se objevuje úchop na zádech a mnoho dalších změn. Japonské klasické judo do příchodu samba prakticky neznalo termín kontrachvat (gaeši – uči-mata-gaeči, o-soto-gaeši apod.). 

V roce [[1968]] si bere zápas sambo pod křídla [[Mezinárodní zápasnická federace]] (FILA). V roce [[1973]] po [[mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1973|mistrovství světa v zápasu ve volném stylu]] je poprvé uspořádáno mistrovství světa v zápasu sambo. V roce [[1985]] představitelé samba v čele se Španělem Fernando Comptem zakladají vlastní federaci FIAS. Ta prochází po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v roce [[1991]] krizí. Od FIAS se odděluje francouzská sekce FMS, ke které se připojují některé státy bývalého sovětského svazu (Kavkaz, Pobaltí). Situace se dále vyostřuje v roce [[1993]] se FIAS štepí na západní (USA) a východní (Rusko) a tím ztrácí členství v zastřešující organizaci sportovních federací [[SportAccord|GAISF]]. V roce [[2002]] přijímá GAISF "východní" FIAS zpátky do svých řad. Tím dává šachmat západní FIAS, která se v roce [[2005]] asimiluje zpátky do Mezinárodní zápasnické federace. V roce [[2007]] Mezinárodní zápasnická federace nahrazuje zápas sambo [[grappling]]em a východní FIAS se stala jedinou federací organizující zápasy v sambo. Vedle zápasu sambo vzniká v novém tisiciletí i sportovní verze bojového samba, která šla s trendem doby. Po rozdělení sovětského svazu totiž přicházely do postsovětských republik další bojové sporty a zájem o zápas sambo upadal.  

== Sportovní sambo ==
Sportovní sambo se děli na dvě sportovní disciplíny:
* Zápas sambo
** Freestyle sambo
* Bojové sambo

=== Zápas sambo ===
Zápas sambo sambo má dlouhou historii. Oběvuje se již ve třičátých letech dvacátého století pod názvem volný styl. V [[druhá světová válka|druhé světové válce]] zaznamenává velký rozmach. Na mezinárodní scéně se prosazuje od sedmdesátých let. Vedle Sovetského svazu jeví o tento úpolový sport zájem [[Mongolsko]], [[Bulharsko]], [[Japonsko]], [[Francie]], [[Velká Británie]], [[Španělsko]], [[Nizozemsko]], [[Itálie]] a [[Spojené státy americké]]. Důvodem zájmu jsou tréninkové metody uplatňované sovětskými sportovci v olympijském sportu judu.

Zápas sambo je v mnoha ohledech podobný sportovnímu judu. Primárním cílem je pomcí chvatu dostat doupeře na zemi do submisivní polohy. Hlavní odlišností samba od juda je úbor a hrací plocha. Sambisté nezápasí jako judisté bosí, mají na sobě obuv zvanou různě podle regionu – sambofky, sambetky, borcovky. Místo judogi (kimona) nosí vestu zvanou kurtka a místo kalhot krátké šortky. Kurtka je přiléhavější (menší) než judogi a nutí sambistu držet soupeře blíž u těla. Sambisté zápasí na zápasnickém kruhu, který je měkčí než judistické tatami, z toho plynou jejich odlišné způsoby provádění technik.

Zásadním rozdílem mezi judem a sambem jsou některé povolení či zakázané techniky v boji na zemi. V sambu se nesmí soupeř škrtit. V sambu se můžou páčit spodní končetiny, v judu pouze loketní kloub.

Kombinace obou stylů je v současné době náročná pro různá pravidla boje. Nebylo tomu tak vždy. Do roku [[2010]] byla judistická pravidla přístupnější a sambisté pro svou větši praktičnost měli v soubojích nad judisty převahu.

Zápasu sambo se věnují jak muži tak ženy.

==== Freestyle sambo ====
Freestyle sambo je americká varianta zápasu sambo, která povoluje některé submisivní techniky zakázané v sambu. Jedná se především o techniky škrcení a některé techniky páčení, které zápas sambo nepovoluje. Freestyle sambo slouží především jako základ v profesionální zápas.

=== Bojové sambo ===
Bojové sambo je bojový sport vytvořený na přelomu tisíciletí z bojového systému sambo používaného armádními a policejními složkami v postsovětských zemích. Bojové sambo jako každá sportovní disciplína dbá v prvé řadě na bezpečnost zápasníků. Zápasnící si chrání citlové místa chrániči. Bojové sambo se uplatňuje v profesionálním zápase. Nejčastěji v prestižním [[Mixed martial arts|MMA]].

== Mezinárodní organizace ==
Zastřešující organizací sportovního samba je Mezinárodní sambistická federace (FIAS). Primárním cílem této federace je dostat sambo do programu [[letní olympijské hry|letních olympijských her]]. Tento cíl se však nedaří plnit pro složitou politickou situaci a neshody jednotlivých národních federací.

FIAS je hlavním organizátorem mistrovství světa v [[mistrovství světa v zápasu sambo|zápasu sambo]] a [[mistrovství světa v bojovém sambu|bojovém sambu]]. Jednotlivé kontinentální federace dále organizují svá kontinentální mistrovství. Evropské turnaje řidí Evropská sambistická federace (ESF), které každoročně pořádá [[mistrovství Evropy v zápasu sambo]] a [[mistrovství Evropy v bojovém sambu]].

Zápas sambo byl na pořadu [[Světové hry|Světových her]] v roce [[1985]] a [[1993]]. V roce [[2013]] byl součastí [[Letní univerziáda 2013|univerziády]] v [[Kazaň|Kazaňi]].⏎

=== Pravidla ===
[[Zápas]]y v sambu se [[Hra|odehrávají]] na [[kruh]]ovém prostoru [[Geometrický střed|uprostřed]] [[šestiúhelník]]ové nebo [[Čtverec|čtvercové]] žíněnky. Zahajují se uvnitř [[Geometrický střed|středové]], [[Bílá|bíle]] vyznačené [[kružnice]] o [[Průměr (geometrie)|průměru]] 1 [[Metr|m]]. Kolem [[zápas]]iště je ochranný prostor označený [[Modrá|bledě modrou barvou]]. Má měkký povrch, aby se předešlo [[Úraz|zranění]], kdyby byl jeden ze soupeřů hozen mimo hlavní [[zápas]]iště.

(contracted; show full)* [http://sambo.com/ Mezinárodní federace samba]

{{Portály|Sport}}
{{DEFAULTSORT:Sambo}}

[[Kategorie:Sambo| ]]
[[Kategorie:Úpolové sporty]]
[[Kategorie:Ruská bojová umění]]