Difference between revisions 44235 and 49806 on cswikiquote

'''[[w:Jan Berwid-Buquoy|Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy]]''' (* 26. března 1946, Praha) je politolog a historik, prezident [[w:Český Institut Mezinárodního Setkání|''Českého Institutu Mezinárodního Setkání'']] na [[w:Barokní zámek Tábor-Měšice|barokním zámku v Táboře-Měšicích]].
Výběr citátů a aforizmů provedli JUDr. Miroslav Kopecký (Praha), tak jako novinář Zdeněk Herl-Stolt (Berlín).

== Výběr aforizmů autora, „Dikobraz“ 1960 - 1968 ==

*Je mnoho hrozných a tragických srážek, ale nejhorší srážkou je, když narazíte na blbce.
:(„Dikobraz“, Praha 1960).
*Kdo ví, umí! Kdo neví, čumí!
:(„Dikobraz“, Praha 1961).
*Žena je druhým nejchytřejším tvorem - hned po člověku. Ovšem už by měla s tím druhým místem začít něco dělat, neboť na to druhé místo se začínají nezadržitelně cpát delfíni.
:(„Dikobraz“, Praha 1962).
*Abych se neopakoval, chtěl bych zdůraznit to, co jsem řekl na začátku!
:(„Dikobraz“, Praha 1963).
*Výňatek z projevu žokeje k závodnímu polokrevníkovi, který jej před překážkou v závodišti Praha-Troja (cena o pohár „Dikobrazu“) vyhodil v létě 1963 ze sedla: „To jsi kůň, ty vole? Jsi osel, ty krávo!“
*Když už s někým nemůžeš vyjít, tak sním alespoň vyběhni!
:(„Dikobraz“, Praha 1964).
*Když krávy bučí, mají hlad. Když nebučí, tak už si zvykly.
:(„Dikobraz“, Praha 1965).
* Nikdo není na tomto světě zbytečný. I ten největší blbec může sloužit alespoň jako špatný příklad.
:(„Dikobraz“, Praha 1966).
*Prosíme ty, kteří přicházejí do práce pozdě, držet se vlevo, aby se nesrazili s těmi, co odcházejí z podniku před ukončením pracovní doby!
:(„Dikobraz“, Praha 1967).
*Mezi demokratizací a demokracií je takový rozdíl jako mezi vodou a vodkou.
:(„Dikobraz“, Praha 1968).

== Výběr aforizmů autora, které „Dikobraz“ (cenzura), 1960 - 1968, odmítl zveřejnit ==
*Lid buduje socialismus, ale lidi na to kašlou.
:(Praha 1960).
*"Píchni, jako řízni!", pravila domovní důvěrnice, když našla svého muže pod schodama s nožem v zádech a s uříznutou hlavou.
: (Praha 1961).
*Kdyby mi mělo stoupat přirození podle životní úrovně v ČSSR, tak bych si do konce života nezasouložil!
: (Praha 1962).
* Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil.
: (Praha 1963).
* Práce je vždy posledním zoufalým pokusem člověka, jak získat peníze. Kdo práci hledá je hlupák. Kdo nějakou našel, má smůlu.
: (Praha 1964).
*Peníze, jako takové, nepřinášejí člověku štěstí. Je ovšem až zarážející s jakou lehkostí ti bohatí toto své neštěstí nesou.
: (Praha 1965).
*Kdo se v naší společnosti nezbláznil, je si toho sám vinnen.
:(Praha 1966).
*Peníze sice nejsou všechno, ale bez peněz je všechno na nic.
:(Praha 1967).
*Sardinka je ve skutečnosti velryba, která prodělala všechny fáze budování socializmu.
:(Praha 1968).

== Výběr aforizmů autora v ostatních masmédiích ČSSR 1965 - 1968 ==
*Přes veškeré úsilí lékařů, pacient žije dál.
:(„Mladá fronta“, 1965).
*Smrad se šíří všemi směry, ale nejintezivněji k nosu.
:(„Večerní Praha“, 1966).
*Pocity prázdnoty znám dobře. Zrovna včera. Příjdu domů, rozsvítím, koukám - chalupa nikde!
:(„Československý rozhlas“, 1967).
*Mám pět dětí, všechny se jmenují Lojza, jenom Karel je Bohouš!
:(„Práce“, 1968).

== Doba emigrace 1968 - 1997 ==
V letech 1968-74 studoval autor politické vědy a hospodářství na universitách ve Vídni, v Západním Berlíně, Montrealu a Bufallo.

V této době byl volným dopisovatelem vysílače „Svobodná Evropa“ (RFE, studio Vídeň), rakouského rozhlasu ORF a zapadoberlínského rozhlasu RIAS. Přispíval také do emigrantského a studentského tisku.
----
* Otázka nezní, zda-li budou rakouské úřady i nadále kopat naše emigranty do prdele nebo ne. Otázka spíš zní: Jak se naučit se s tím vyrovnávat?
:(Rakouský rozhlas. Pořad „Soused v tísni“, Vídeň 1968).
* Mýtus: Všude dobře, doma nejlíp. Skutečnost: Všude blbě, doma nejhůř.
:(„Vídeňské svobodné listy“, Vídeň 1969).
* Před universitou v parku jsme stáli tři. Já s Ilonou a mně.
:(Studentský časopis „Die Mücke“, Vídeň 1970).
* Výrok „Vy, Buquoyové, máte poslední číslo nosu, potom začíná chobot!“, považuji za poněkud přehnaný. Současně ovšem musím dodat, když řeknu, že mi tramvaj ujela před nosem, měl jsem ještě minimálně pět minut do stanice.
: (RFE, studio Vídeň, pořad „Česká šlechta v Rakousku“, Vídeň 1971).
* Z chyb se člověk může učit pouze potud, pokud si na ně nezvykne.
:(RIAS, pořad „Lidé kolem nás“, Západní Berlín 1972).
* V nouzi poznáš přítelkyni!
: („Quo Vadis?“, studentský bulletin, FU-Berlin, FB 15 - Politické vědy, Západní Berlín 1973).
* Vzpomínky na krásné okamžiky, jsou jediným rájem, ze kterého nás žádná diktatura nemůže vyhnat.
: (Radio Canada International, Toronto, Kanada 1974).

=== Sender Freies Berlin (SFB) ===
V letech 1975 - 1990 byl autor dopisovatelem SFB (Vysílač Svobodný Berlín) v Západním Berlíně v oddělení „Ost-West-Redaktion“.

*Ten, kdo musí chodit každý den do práce, nemá čas na to vydělávat peníze.
: („Ost-West-Journal“, Záp. Berlín 1975).
*Nejlepším prostředkem proti únavě je si jít lehnout!
: („Ost-West-Forum“, Záp. Berlín 1976).
* Neváhej, počkej! Pomalu začít a potom silně polevit!
: („Ost-West-Journal“, Záp. Berlín 1977).
* Šéfa se rozhodně nebojím! Zrovna včera jsem mu dal v redakci facku - a potom jsem podlezl dveře. Hned nato jsem ho pronásledoval za sebou ven - až na ulici k viaduktu. Tam jsem se rozpřáhl, abych mu vrazil druhou - koukám, kde je - a on mi klečel na prsou! 
: (SFB, pořad „Humor je, když se člověk přesto směje“, Záp. Berlín 1978).
* Politik sedící na vrcholu moci tam není proto, aby se na druhé díval zpatra nýbrž proto, aby ukazoval cestu.
: (SFB, „Ost-West-Journal“, Záp. Berlín 1979).
* To nejpříjemnější na dětech, je jejich výroba. Stát se otcem je tedy jednoduchou a příjemnou zábavou. Ovšem, otcem být, už zas tak velká sranda vůbec není. Nepopírám, že děti jsou květinami zahrady života, ale příliš mnoho takových květů doma, leze zatraceně hluboko do peněz.
: (SFB, „Ost-West-Forum“, Hamburk 1980). 
*Vy, pane docente, jako politolog, to možná víte lépe, ale mně osobně není nic známo o tom, že by chtěl Reinhard Heydrich vyhubit český národ. Když se dá Němec s Čechem dohromady, tak dobudou svět. Je ovšem nutné Čechovi rázně zdůraznit, že jeho dědeček se jmenoval Šubrt a babička Vágnerová. Anebo Šulc a Müllerová? Já teď přesně nevím!
: (SFB, Interview s opilým německým filmovým a divadelním hercem, Haraldem Junkem, Záp. Berlín 1981).
* Při sledování historických televizních pořadů NDR, docházím k závěru, že u Stalingradu bojovali pouze Západní Němci. Východní Němci tam byli sice také, ale stříleli do vzduchu.
:(SFB, „Ost-West-Journal“, Záp. Berlín 1982).
* Redaktore, co to o mně vysíláte za krávoviny? Jakýpak pravicový extremismus? Já jsem se ho zeptal, jestli chce přes držku. Protože mi neodpověděl, předpokládal jsem, že chce. Kdyby nechtěl, tak by to přece řekl! To, že to byl Turek, je náhoda. Zmlátil bych zrovna tak nějakého Vietnamce, Araba nebo cikána - mě je to úplně jedno! Když se ptám, tak vyžaduji od takového mouřenína odpověď. Pakliže drží hubu, vycházím z toho, že chce přes ní dostat!
: (Z dopisu posluchače, pravicového extremisty Wernera H., Janu Berwidovi-Buquoyovi, SFB 1, Záp. Berlín 1983).
* Když už nemůžeš přesvědčit, vyvolej alespoň nejistotu, popř. zmatek!
: (SFB 2, pořad: „Předvolební boj“, Záp. Berlín 1984).
* Tvrzení, že jsem rasista je rozhlasový výmysl docenta Buquoye. Já ve skutečnosti proti černochům vůbec nic nemám - každý z nás by měl jednoho mít.
: (Výpověď pravicového extremisty Jürgena K. před Zemským soudem Berlín, Záp. Berlín 1985).
* Ten, kdo ve třiceti nebyl zdráv, ve čtyřiceti nezmoudřel a v padesáti nezbohatl, ten už to nedohoní!
: (SFB 1, pořad: „Kolik je v SRN nezaměstnaných milionářů?“, Záp. Berlín 1986). 
* Ježíš Kristus nám pouze ukazuje cestu. Jít ovšem musíme sami. Bylo by bláhové se domnívat, že to někdo udělá za nás.
: (SFB 1, „Ost-West-Forum“, Katolická synoda, Kiel 1987).
* Volby nic nezmění, jinak by byly již dávno zakázané. Tendence i nadále setrvává: Prasata se střídají, koryto zůstává!
:(SFB 2, pořad: „Demokracie a pseudodemokracie“, Záp. Berlín 1988).
* Šovinisté a nacionalisté se nemají čím chlubit. Stát se Francouzem, Němcem, Čechem nebo Polákem není žádnou zásluhou. Člověk se prostě jako takový narodí. Tím se šovinisté a nacionalisté dokonce chlubí něčím, co za ně udělali jiní, kteří je vytvořili a poslali na tento svět.
:(Francouzský televizní vysílač TV5, Mnichov 1989).
* Komunismus nebyl nebezpečný tím, že byl lží, nýbrž, že byl polopravdou. Lež má krátké nohy, daleko neujde. Polopravda, oproti tomu, má zatraceně tuhý život.
: (SFB, „Ost-West-Forum“, Brémy 1990). 

=== Externím docentem 1990 - 1997 ===
Po ukončení „studené války“ a tím i zrušení oddělení „Ost-West-Redaktion“ v západoberlínském rozhlase SFB, se stává autor externím docentem v různých evropských institucích a vzdělávacích organizacích.

----
* Cílem lidského povolání by neměla být jenom snaha, pokud možno se dobře uživit. Hledáme-li ve svém zaměstnání pouze způsob jak vydělávat peníze, minuli jsme se životem. Pakliže se ve svém povolání nepokusíte učinit něco mimořádného, co by prospělo celému lidstvu, je vaše práce pouze lepším otroctvím. Touha po sebekázní, učinit dobré lepším a zdokonalování sebe sama, jsou žádoucím cílem každého lidského snažení.
: (Referát na Hotelové škole v Lausanne /Ecole Hoteliére de Lausanne/, Švýcarsko 1990).
* Neznalost je strašně nebezpečnou zbraní. Většina pomluv a urážek nevzniká proto, že by byli lidé špatní, ale protože nevědí. Největší zločiny lidstva byly spáchány z fanatizmu. Fantismus je otcem nevědomosti. To s úrovní vzdělání nemá nic společného. Sebeovládání, trpělivost, úcta k druhým, schopnost jít v životě cestou dobra, kráčet za ideály humanizmu - jsou daleko důležitějšími faktory než formální školní vzdělání, byť i univerzitního charakteru.
: (Projev ke studentům sociologie, Seminář ve vídeňském paláci Wilhelminenberg, Rakousko 1991).
* Naši předkové snili o životě, který by je zbavil dřiny, jenž je zotročovala. Veškeré vynálezy a objevy užívané v plné hojnosti dnes, jsou produkty snů těch, kdo tu žili před námi. I my máme onu povinnost předat tuto zeměkouli do rukou další generaci v takovém důstojném stavu, aby mohla pokračovat v započatém díle. 
: („L'ecole de la vie“, seminář, Bapaume, severní Francie 1992).
* Nehledejte žádného nepřítele ve svém okolí. Nepomlouvejte lidi, které de facto ani dobře neznáte. Vy jste ve skutečnosti sami sobě největším nepřítelem, jehož jste doposud ve svém životě potkali. Vy jediní jste tím nepřítelem, kdo má tu moc zničit váš charakter a svést vás z cesty úspěchu. Vy jste tvůrci a nebo ničitelé svého vlastního osudu. Hlavně se bojte a bojujte proti nepříteli hnízdícím ve vašem vlastním těle. Nepřišel jsem k vám, abych vám radil, ale abych vás upřímě varoval…
: („Zivildienstschule Kiel“, přednáška pro nevojáky, kteří odmítli sloužit v německém Bundeswehru, Kiel, SRN 1993). 
* Zásadně si zapamatujte: Příležitosti nepřicházejí sami od sebe. Kdo chce uskutečnit své sny, musí se nejdříve probudit. Všiměte si následujícího faktu - lidé, kteří na tomto světě něco dokázali, si svojí příležitost nejprve vytvořili. Nic na tomto světě se nebude hýbat, dokud to my vlastní silou nedáme do pohybu.
: („Slovnaft“, přednáška pro zaměstnance, Bratislava 1994).
* Zcela určitě je pohodlnější plout po proudu, vyhýbat se odporu, být povrchním, nedbalým nebo v nejlepším případě být průměrným. Kdo se však chce dostat k prameni, musí plout proti proudu. Je všeobecně známo, že na nejvyšších příčkách společnosti není žádná tlačenice. Vynikáte-li však v něčem užitečném, bude po vás poptávka, ať je vaše postavení jakékoli, bez ohledu na vaše poměry, národnostní nebo rasovou příslušnost.
: („Company of Trenchermen“, seminář a diskuzní fórum, Londýn, Anglie 1995).
*Na velkých hodinách života je pouze jeden ukazatel, „Teď“! Ulice „Potom“, nás přivede k domu „Nikdy“! Velké hodiny času odbijí každý den, každou hodinu a každou minutu našeho života. Tyto časové hodnoty už se nikdy nevrátí. Promarněné dny a hodiny jsou nenávratně ztraceny. Proč se nerozhodnout hned, s úmyslem udělat něco pořádného a dotáhnout to dokonce? Jestliže nás obyčejné úsilí přivádí k solidním úspěchům, což teprve úsilí neobyčejné?
: („Council of Economical Affairs“, sympozium, Amstrdam, Holandsko 1996).
* V našem nitru sedí jakýsi tichý soudce, který objektivně a bez předsudků posuzuje naše činy. Chválí nás a nebo nás trestá. Tohoto soudce nelze podplatit. Konáme-li zlé, jsme potrestáni. Jednáme-li dobře, jsme odměněni. Pouze naše nejlepší činy uspokojí tohoto soudce. Jenom v takovém případě si můžeme být jisti tou nejlepší odměnou.
:(„Beefeater by the Tower of London“, setkání bývalých absolventů FU Berlin, Londýn, Anglie 1997).

== Bydlení na barokním zámku a prezidentem ČIMSu ==
V listopadu 1997 získal autor [[w:Barokní zámek Tábor-Měšice|barokní zámek v Táboře-Měšicích]] po předcích své matky, paní Věry Marii Fleurentiny '''Berwidové-Buquoyové'''.

V roce 2000 na zámku, společně se svými přáteli, založil [[w:Český Institut Mezinárodního Setkání|Český Institut Mezinárodního Setkání]] (ČIMS).

----
*Jsem doslova odsouzen k úspěchu. Nejsem vůbec zodpovědný za tuto naprosto zdevastovanou, vykradenou a zčásti i vypálenou budovu. Jsem ovšem zodpovědný za její důstojnou obnovu. Mojí povinností je, uvézt jí alespoň do takového stavu, v jakém jí viděla naposled moje matka v roce 1934. To bude stát přibližně 60.000.000,- korun. Existují synové velkoprůmyslníků, bankéřů a multimilionářů. Ti to mají snadné, ale já k ním nepatřím. Já mám pouze jednu, jedinou šanci - '''neselhat'''!
: (Hotel „Kapitál“, mezinárodní tisková konference, Tábor, ČR 1998).
*Poté, co jsme v roce 1999 měšický zámek zpřístupnili veřejnosti, přicházely stovky návštěvníků, aby se přesvědčily, jak pokračují restaurační práce. Jedním z nich byl jakýsi středoškolský učitel ze severních Čech. Život tohoto muže „zářil“ naprostou průměrností na hranici arogance. Tvrdil mi: „Nikdy jsem se v mládí nedopustil takové bláhovosti, abych stavěl ' vzdušné zámky'. Byl jsem vždy realistou“.
:"Vážený pane kolego," sdělil jsem mu důvěrně, „možná, že to je právě ta příčina toho, že jste dospěl tam, kde jste. Kdyby jste byl býval stavěl ' vzdušné zámky' ve svém mládí a vynaložil veškeré úsilí, aby jste pod nimi zbudoval pevné základy, mohl by jste dnes určitě v některém z nich bydlet.“
:(Tábor, barokní zámek Měšice, 1999).
*Svět je přeplněn lidmi naustále čekajícími na nějakou podporu, protekci nebo přistrčení ke korytu. Jsou to nebezpeční slaboši! 
:Pomůže-li jim někdo k místu po kterém touží, buď nebudou schopni se tam udržet a nebo ho přizpůsobí své mentalitě méněcenného výkonu. Začnou produkovat nepotřebný paskvil. Znám spoustu takových existencí, které mě dokonce žádali o radu a pomoc. Kdo potřebuje, aby se mu radilo a chce být strkán před sebou, prostě '''neobstál'''! Kdo omlouvá svojí prostřednost a permanentní neúspěchy tím, že vše svádí na politickou situaci, výchovu, své rodiče a učitele, příbuzné a okolí, by '''zásadně''' ničeho nedocílil i kdyby se mu dostalo sebevětší podpory a těch nejlepších výhod. Selhání je výhradně individuální záležitostí.
:(Státní hrad Kámen, diskuzní fórum na téma „Lidé dělají jako, že pracují a stát dělá jako, že je platí“, okres Pelhřimov 2000).
*Slaboch má po ruce vždy nějakou výmluvu. Jeho cesta životem je soustavně dlážděna jakýmisi údajnými, neviditelnými překážkami. Ovšem pro člověka s odhodlanou myslí žádné takové překážky neexistují. Arogance, odpor, pochybnosti, výsměch a nedůvěra jiných, vůči němu, v jeho nitru '''naopak''' podněcují touhu zvítězit. Rozvoj člověka je závislý na jeho vlastním úsilí. Kdyby '''skutečné''' překážky neexistovaly, zastavil by se pokrok.
:(T-Klub, přednáška, České Budějovice 2001).
*Chceš-li v životě dokázat něco skutečně hodnotného, musíš znát svůj cíl a vydat se k němu bez okolků a to přímo. Váhání, vyčkávání, tak jako různé okliky, tě zmatou - dříve nebo později zabloudíš. Kdo zabloudil, ztratil sám sebe - přestává žít. Jeho další osud, je v nejlepším případě, živoření ze dne na den a od výplaty k výplatě.
:(Učňovské středisko Siemens, seminář, Malente, SRN 2002).
*Určitě jste se s nimi již setkali. Existují duchovní pastýři, kteří jsou sice hodnými lidmi, ale jinak jsou k ničemu. Jedná se o jakýsi druh pilných pánbíčkářů, jenž lpí houževnatě na každém písmenu bible, nudí a otravují tím své nejbližší okolí.
:To, co zoufale potřebujeme, není dobrosrdečný kecal, ale silné, '''živé''' křesťanství, hlásané Ježíšem Kristem. To se však vyznačuje '''skutky''' a nikoli frázemi. Kristus neblábolil pořád dokola jedno a totéž, nýbrž '''ukazoval''' cestu. Dobro a láska nebyli pro něho frázemi k manipulování druhých, nýbrž '''hmatatelnými''' skutky. Máme-li v úmyslu učinit křesťanství důvěryhodnou vírou a tím ho zachránit před úpadkem, musíme Ježíšem '''opravdu''' žít a ne ho více, či méně nenápadně okecávat.
:(Akademie III věku, G-centrum, Tábor 2003). 
*Důvěryhodný charakter je základním kamenem hospodářského úspěchu. Budete se možná velice divit, ale nejdůležitějším prvkem obchodního světa je férovost a poctivost. Kdo, coby „podnikatel“, krade, tuneluje, nedodržuje smlouvy a sliby, nekončí jako miliardář, nýbrž jako dlouholetý trestanec za mřížemi kriminálu. Jeho životní úroveň je potom nejnižší ze všech…
:Velká část světového obchodu se zakládá na dobrém jméně firem, které ho provádějí. Pouze férovost, dobrá vůle, dodržování slibů a tím i smluv může vést k '''trvalému''' bohatství každého z nás.
:(„Menschen Gestern-Heute-Morgen“, přednáška, Waldviertel Akademie, zámek Raabs, Rakousko 2003).
*Nedávno jsem poslouchal jakousi matku, nesmírně se vytahující, že její syn nekouří, nepije, nemluví vulgárně, není marnotratníkem ani sukničkářem a i jinak je poslušný…
:To může být na první pohled uchvacující, ale nic to neříká o jeho charakteru. Co když je zrovna tato osoba tím největším poserou pod sluncem? Ze statistických údajů se dovídáme, že vpravdě zrovna tací synáčkové se stávají těmi typickými slabochy: 90% spolupracovníků bývalé StB se rekrutovalo z osob, nositelů výše uvedených „ctností“. Postupem času se z nich vyklubali despotové svých vlastních rodin. Vynikali cynizmem a jejich život se stal řetězcem větších či menších intrik. Tyto individua ovládl zcela strach!
:Na druhé straně lidé, kteří něco znamenají a něčím nadprůměrným vynikají, mají pevný charakter. Ten lze vypěstovat pouze vytrvalým a rázným prosazováním spravedlnosti. Strachem a hrůzou ještě nikdo nikdy nezbohatl, ale mnozí schudli a stali se žebráky.
:(Nadace Konrada Adenauera, diskuzní fórum, bývalých stipendiátů, Berlín, SRN 2004). 
*Šlechta v mnohých zemích Evropy přestala být společenskou elitou, protože ve svém poslání selhala. Šlechtictví vždy zavazovalo a zavazuje. To je spojeno s obrovskými povinnostmi vůči státu, národu a lidskému pokolení. Šlechtic, žijící sám za zdmi svého zámku nebo paláce, prakticky lidstvu ničím nepřispívá a je v principu pochybnou existencí. Ostatně bez ohledu na to jaké je jeho vychování, vzdělání nebo společenský vliv. Ve skutečnosti jsme všichni děti jednoho Boha. Kdo sice může, ale nedává k dispozici svým spoluobčanům své znalosti a vliv, aby společnost více zušlechťoval, v onom velkém úkolu šlechtického závazku, jemu uděleném Bohem, prostě selhal a hanebně propadl.
:(Projev na setkání rytířů Johanitů-Templářů, zámek Měšice, Tábor 2005).
*Vše, co jsme byli, jsme a budem se řídí hodnotami našeho charakteru myšlení. Záleží pouze na nás zdali necháme v našem nitru usídlit Boha nebo ďábla. Bůh nás povede k úspěchu a bohatství. Spolčíme-li se však s ďáblem, odmění nás bídou a peklem. 
:Tuto volbu musí učinit každý z nás sám za sebe: Chci jít cestou úspěchu a bohatství nebo cestou útrap a selhání?
:(Čtenářský klub Vyžlovka, úvodní referát, Jesenice 2006).
* Vše, co považujeme za genialitu, náhodu nebo dokonce zázrak, je něco zcela obyčejného, čeho se dotkla ruka všemohoucího Boha.
: (Z projevu na zahájení oprav zámecké kaple v barokním zámku Tábor-Měšice, Tábor 2007).
* Vždy jsem považoval Konrada Adenauera ze jednu z největších politických osobností 20. století. V době jeho vlády se hovořilo o SRN jako o "německém hospodářském zázraku". Ano, národy v jejíž čele stojí géniové, jsou schopny docílit zdánlivě nemožného. 
: (Řada Konrada Adenauera 2008. Cyklus přednášek na barokním zámku v Táboře-Měšicích).  
==Dopisovatel: Reflex.cz, Aktuálně.cz, iDnes.cz==  
*Věhlasní autoři se stali slavnými, protože psali o věcech, o kterých neměli nejmenší tušení. Karl Marx napsal čtyřsvazkový elaborát o kapitálu a žádný jaktěživ neměl. Jeho chaotické myšlenky zcela jasně dokazují, že kapitálu vůbec nerozumí a je odsouzen k tomu počítat si hrách do hrnce. Jeho přítel Bedřich Engels, se sice narodil v rodině továrníka, ale rozepsal se o rodině a také žádnou neměl.
:("Všechno je jinak aneb Anything is Others", Aktuálně.cz, dne 11.07. 2009).  
*Každý a za všech okolností podceňuje množství blbců v oběhu. Na místech, kde by měl člověk vlastně nalézat moudrost, mohutně kvete plevel blbosti. Blbec se objeví náhle, nečekaně a tam, kde se to nejméně hodí, a to v nejvíce nepravděpodobných situacích.
:("Nepodceňujte množství blbců v oběhu", Reflex.cz, dne 09.07. 2010).
*Facka nezná žádné třídní ani náboženské rozdíly. Každý člověk na světě, někdy, někde, od někoho dostal pohlavek. Jde o nejrozšířenější fenomen naší planety Země...
: ("Sociologie facky aneb tajemství pohlavku", blog. iDnes, dne 09.04. 2011).
*Občan se na mocenské složky nemůže spolehnout, protože mu neukazují cestu. Vláda místo, aby vládla, intrikuje. President místo, aby hovořil do svědomí národa, krade ve světě plnicí pera...
: ("Hovory z Tábora-Měšic (1): Učiňme život životaschoponým!", Aktuálně.cz, 07.05. 2012).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jan Berwid-Buquoy}}

[[Kategorie:Češi|Berwid-Buquoy, Jan]]
[[Kategorie:Osoby od B|erwid-Buquoy, Jan]]
[[Kategorie:Historici|Berwid-Buquoy, Jan]]